Historie obce
Středověká obec Bzí byla založena již ve 13. století pravděpodobně na nejvýchodnější hranici rozsáhlého dominia cisterciáckého kláštera Hradiště. Dříve se obec jmenovala Nábzí. Tento název vycházející z původního jména Bzov znamenal vrch porostlý bezovým hájem, uctívaným starými Slovany. V polovině 12. století, kdy byl klášter založen, dostal do vínku velké, téměř neobydlené území s podmínkou jeho kolonizace. Jižní hranici dominia tvořila pravděpodobně řeka Jizera a severní důležitá obchodní stezka, která tudy odpradávna vedla z vnitrozemí do Slezska a Lužice brodem přes Jizeru a dále zalesněnou krajinou k pohraničním horám.
Bzí se stalo nejstarší farní vsí v horním Pojizeří a několik desetiletí zde stál asi jediný kostel v této oblasti. V polovině 14. století postoupil opat Předbor území severně od Brodu až po Jablonec pánům ze Železnice, kteří obsadili všechny fary bratry cyriaky z nového kláštera v Benátkách nad Jizerou. V 15. století patřila ves již k valdštejnskému panství Skály a koncem 16. století zde byl postaven nový roubený kostel, který dosloužil zhruba o sto let později.
Na jeho místě byl v letech 1692 - 1699, již za vlády Desfoursů, postupně vystavěn zděný barokní chrám Nejsvětější Trojice s mohutnou věží, který je dodnes dominantou obce. Požár původní fary přiměl Marii Polyxenu hraběnku Desfoursovou k postavení nové velice účelné fary ve Bzí. Pod kostelem vyrostla rozložitá patrová zděná budova s valbovou střechou a širokým průjezdem do dvora. Byla to skutečná duchovní a hospodářská pevnost při staré cestě od Železného Brodu přes Huntířov do Dalešic a Jablonce. V 17. století bylo Bzí církevně správním centrem pro celou oblast Jablonecka a Železnobrodska. Koncem tohoto století byla postavena škola, sroubená z trámů staré dřevěné chrámové lodi. V roce 1790 v ní bylo zapsáno 158 žáků ze Bzí, Veselí, Chlístova, Těpeř a Huntířova. V roce 1884 byla zahájena stavba nové školy, kde působil spisovatel Jan Nálevka Vřesnický.
V té době již domácké tkalcovství dávno zaniklo, obyvatelé docházeli za prací do Liebigovy přádelny v Železném Brodě a v řadě chalup sekali a brousili korále. V roce 1930 byla otevřena sokolovna, jejíž stavbu dokončili dobrovolníci za pouhých 5 měsíců a 8 dnů od zahájení.
Cesta z Malé Skály do farní vsi Bzí byla obtížná. Ještě v 80. letech 19. století se jezdilo úzkým příkrým úvozem od Splzova, tzv. Lískem. Při povodni v roce 1888 byl dravým proudem stržen a obyvatelé byli nuceni v následujícím roce vystavět novou silnici. Roku 1912 byla vybudována také spojnice mezi Bzím a sousední sklářskou osadou Těpeře.
Bzí se stalo nejstarší farní vsí v horním Pojizeří a několik desetiletí zde stál asi jediný kostel v této oblasti. V polovině 14. století postoupil opat Předbor území severně od Brodu až po Jablonec pánům ze Železnice, kteří obsadili všechny fary bratry cyriaky z nového kláštera v Benátkách nad Jizerou. V 15. století patřila ves již k valdštejnskému panství Skály a koncem 16. století zde byl postaven nový roubený kostel, který dosloužil zhruba o sto let později.
Na jeho místě byl v letech 1692 - 1699, již za vlády Desfoursů, postupně vystavěn zděný barokní chrám Nejsvětější Trojice s mohutnou věží, který je dodnes dominantou obce. Požár původní fary přiměl Marii Polyxenu hraběnku Desfoursovou k postavení nové velice účelné fary ve Bzí. Pod kostelem vyrostla rozložitá patrová zděná budova s valbovou střechou a širokým průjezdem do dvora. Byla to skutečná duchovní a hospodářská pevnost při staré cestě od Železného Brodu přes Huntířov do Dalešic a Jablonce. V 17. století bylo Bzí církevně správním centrem pro celou oblast Jablonecka a Železnobrodska. Koncem tohoto století byla postavena škola, sroubená z trámů staré dřevěné chrámové lodi. V roce 1790 v ní bylo zapsáno 158 žáků ze Bzí, Veselí, Chlístova, Těpeř a Huntířova. V roce 1884 byla zahájena stavba nové školy, kde působil spisovatel Jan Nálevka Vřesnický.
V té době již domácké tkalcovství dávno zaniklo, obyvatelé docházeli za prací do Liebigovy přádelny v Železném Brodě a v řadě chalup sekali a brousili korále. V roce 1930 byla otevřena sokolovna, jejíž stavbu dokončili dobrovolníci za pouhých 5 měsíců a 8 dnů od zahájení.
Cesta z Malé Skály do farní vsi Bzí byla obtížná. Ještě v 80. letech 19. století se jezdilo úzkým příkrým úvozem od Splzova, tzv. Lískem. Při povodni v roce 1888 byl dravým proudem stržen a obyvatelé byli nuceni v následujícím roce vystavět novou silnici. Roku 1912 byla vybudována také spojnice mezi Bzím a sousední sklářskou osadou Těpeře.
Foto zde: Staré fotografie Stavba Sokolovny